Jako trvalé dědictví oposiční smlouvy máme nesmyslný volební systém. Tváří se jako poměrný, ale vzhledem k enormnímu množství volebních krajů (14) je v menších krajích fakticky vícemandátový většinový. Je v nich totiž často potřeba až 10 %, což v Libereckém kraji pomohlo STAN, s jejich regionálními 13 %.
9 úspěšných stran lze tedy rozdělit na celostátní (s poslanci ve všech krajích): ANO, ČPS a SPD, a regionální (s poslanci jen v některých krajích): ODS, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Fakticky ještě celostátní strany jsou ODS, KSČM, ČSSD; z Karlovarského kraje a levice též z Libereckého kraje vypadly jen vinou volebního systému.
Naproti tomu Plojharovci (KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) jsou čistokrevnými regionálními stranami: KDU-ČSL jako jediná z nich vybouchla dokonce i ve středních Čechách, STAN zase jako jediný v jižních Čechách. Plojharovce jako celek nesnášejí v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji; v Libereckém dokázal zapůsobit jen fenomenální hejtman Půta. V religiosním pásu (Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravsko-slezský kraj a Vysočina) uspěli jen lidovci. Ve Zlínském kraji pohořela TOP 09.
Svobodná kultura 