Demonstrace a co dál?

Kdysi  jeden profesor, který byl společensky unavený, měl mít hlavní referát. Tak jen donekonečna opakoval: „nový zákoník práce a co dál?“

I po Rajchlově demonstraci 11. března 2023 si musíme říci, co dál? Presidentská volba dokončila rozdělení společnosti na 2 tábory: vládní jingoisty – lepší lidé (patriciové – establishment: vysocí úředníci, mainstreamová media a především zaměstnanci korporátů) a oposiční alternativu – plebejce: zaměstnance a živnostníky. Mezi oběma tábory je zeď a nemá cenu se pokoušet o smysluplnou komunikaci s jingoisty. I v tak krystalicky jasném případě jako je ničím nepodložené ostouzení doc. Ševčíka, neuznají jingoisté své pochybení.

Na druhou stranu, oba bloky nejsou vnitřně jednotné. Jingoisty spojuje špatně skrývaná nenávist k Rusku, která se vnějškově manifestuje nově nalezenou láskou ke zkorumpovanému ukrajinskému režimu. V nedávném pořadu České televise byly zastoupeny hlavní proudy jingoistů:

1. banderovští lunatici David Svoboda z pytle blech zvaný ÚSTR a živnostník Ondřej Tesárek. Banderovce nebere vážně ani většina jingoistů, protože jsou zcela mimo. V nejvíce populárním českém podcastu Kecy a Politika tenhle směr zastupuje zdivočelý sociální demokrat Petros Michopulos.
2. US neokonservativci, v pořadu zastoupeni Milanem Mikuleckým. Jsou psychopathicky (tj. zcela bez emocí) racionální a nejvíce nebezpeční, protože mají odvážné vise a jsou ochotni Evropu zcela obětovat ve prospěch amerických zájmů. V politice je zastupuje ODS/TOP 09. V Kecech a politice tento směr představuje analytik Bohumil Pečinka.
3. unijní pravdoláskaři, v pořadu zastoupeni Pavlem Havlíčkem z AMO. Jsou mdlí a nevýrazní stejně jako Německo, jehož diskurs přebírají, ačkoliv německy neumějí. Je to oficiální názor ČR, který je víceméně povinný a který hlásá ČT a Respekt. Ve vládě paradoxně nemá zastoupení.
4. nová levice, která v pořadu zastoupena nebyla. V médiích ji representuje Alarm, ve vládě piráti.

A co my? Oposice má 3 hlavní směry:

1. ANO. Presidentskou volbou hodně získalo. Jenže stojí a padá s Babišem. Ten je schopný přitáhnout ohromné množství voličů, ale ještě větší množství odrazuje. ANO má tedy strop v 2 400 000 hlasech, víc není schopno dosáhnout. (Pro srovnání, Zeman měl v roce 2013 celkem 2 700 000 hlasů, v roce 2018 celkem 2 850 000 hlasů)
2. SPD je nestabilní strana. Nijak se nerozvíjí, takže o její voliče bude zápasit ANO a PRO. Mír chtějí obě, takže rozhodovat bude postoj k EU a NATO. Takže PRO nemá chanci, pokud nebude deklarovat, že chce vystoupit z EU i z NATO.
3. mimoparlamentní PRO, které je na postupu.

Pečinkova analysa PRO je zcela mimo. Na demonstraci nebyl ani Jan Májíček, který ji dokonce odmlčel, a Jan Kavan z Ne základnám, což je dnešní okrajová ultralevice, ani Ondřej Slačálek, nyní přední ideolog nové levice, Tereza Stöckelová, Martin Škabraha, Ivan Odilo Štampach či Pavel Čižinský z ProAlt, což jsou všechno v zásadě dnešní piráti, které demonstrace nezajímá.

Na demonstraci bylo asi 70 000 lidí (podle jingoistů 35 000), tedy o něco méně než na první Vrábelově demontraci (100 000). Kdo se jí zúčastnil? Pečinka má pravdu v tom, že základem PRO jsou covidoví sirotci, kam se řadím i já: Jindřich Rajchl, Petr Vacek, Tomáš Nielsen, prof. Jiří Beran, Alena Dernerová, Ondřej Dostál, Jiří Hanč, Lukáš Pollert, Petr Vrána, Igor Chaun, Petr Zuska, Markéta Dobiášová a Jana Zwyrtek Hamplová. Po 24. únoru 2022 covid nikoho nezajímá, ale katharse nepřišla. Za covidiocii se nikdo neomluvil, hlavní viníci (Radek Policar, Jan Kysela či Petr Pospíchal) pokračují dál jako by se nechumelilo.

Covidoví sirotci mají morální kredit bojovníků za svobodu proti infekční totalitě. Nejsou proruští, i když podle jingoistů je pouhá neutralitu v rusko-ukrajinském konfliktu rusofilská. Pečinka správně připomněl, že oproti Vrábelovi je Rajchl větší nacionalista a méně sociální.

Kromě Sirotků jsou hlavním zdrojem bývalí Zemanovi sociální demokraté, které na demonstraci zastupovala ASO. Méně početní jsou klausovci, které na demonstraci zastupoval Gregor a Semín. Dá se říci, že se jedná o živnostníky, které ODS zradila ve prospěch korporátních zájmů.

Velkou vadou PRO je nesrozumitelná komunikace. I když se o alternativu snažím zajímat, nebyl mi jasný cíl, co demonstrace vlastně chtěla. Na stránce demonstrace je sáhodlouhý text POŽADAVKY NA VLÁDU ČR. To nikdo nebude číst, místo stručných 10 bodů, které by šlo odškrtávat. Rajchl se odvolával na únorovou tiskovou konferenci PRO, ale na oficiálních stránkách ji nevidím a kdo se k ní bude pracně rolovat na Facebooku? Navíc to vystoupení bylo duchamorné. Komunikace PRO je tedy v záporných hodnotách, navíc Rajchlovo soustředění na videa odrazuje lidi, kteří si raději čtou.

Demonstrace vyhlásila, že 16. dubna 2023 budou zablokována ministerstva. Mám k tomu ambivalentní postoj. Na jedné straně mi přijde zbytečné opouštět legalitu. Na druhé straně, když si člověk přečte arogantní názory ministra kultury, tak asi mnoho jiných nástrojů nezbývá.

Přesto mi to přijde předčasné. Vláda sice měla více štěstí než rozumu, ale hospodářská katastrofa se nekonala. Proto není situace na pouliční kravály po vzoru Holešovské výzvy, ale na klidnou práci na síťování. Obávám se, že PRO dopadne stejně jako antiislámské hnutí, které po úspěšném začátku v IVČRN uspěchalo politisaci a mělo zůstat nátlakovým spolkem po vzoru Milionu chvilek.