Proč už nejsem liberál

sytá modrá

Od roku 1990 jsem byl demokrat. Věřil jsem na skupinovou moudrost (angl. wisdom of the crowd), plebejce a neomezené referendum. Změnil jsem názor. Pokud je 93 % obyvatelstva hlupáky (PDF), člověk nemůže být demokratem, ale musí být elitářem těch zbylých 7 %.

Od roku 1995 jsem byl liberál. Věřil jsem na absolutní svobodu, včetně svobody projevu pro antisemity a rasisty. K čemu je však svoboda projevu, když vás nikdo neposlouchá a naopak vám za váš názor vyhrožují násilím nebo udáním? Mnohem důležitější je lidská důstojnost, neponižovat člověka nošením viditelných symbolů podvolení, ať už je to chimár nebo rouška.

Výsledkem je, že věřím na elity a plebejskými rouškaři nosícími chimár nebo roušku pohrdám jako ovcemi. Věřím na to, že jsou lidé dobřísvobodomyslní racionalisté, kteří odmítající roušku, a lidé zlí – kteří se každý den bez odporu podvolují stále novým a novým omezením lidských práv a pokorně si nechají kálet na hlavu jako zombies hnáni animálním strachem z nákazy. Stal se ze mne pravdoláskař.

3 Comments

  1. Já si vás pamatuji jako feministu, zastánce genderu, socialistu, příznivce velkého sociálního inženýrství … toho by bylo 🙂

    Já jsem zůstal realistou a asi už u toho zůstanu.

    To se mi líbí

  2. Problém je v tom, že to, že patříte mezi těch 7 %, a ne těch 93 %, jste si řekl Vy. Asi jako když o sobě Jára Cimrman rozhlašoval, že je odborníkem na všechno.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s