Před rokem jsem napsal faktografický článek o kacířství Jana Husa. Dnes bych jej chtěl interpretovat. Z 6 heresí pominu dvě dobové; kdo chce, dohledá si je tam. Čtyři zbývající shrnu podle logiky, jak se mi jeví:
- mezi hříchem a hříšníkem není rozdíl
- hříšník není oprávněn činit úkony, nemá funkci, kterou si osobuje
- církevní trest je nepřípustný
- Církev je sbor vyvolených
Nejpodstatnější je první blud, který Katholická církev dodnes odmítá: Homosexualita je hřích, ale homosexuálové mohou být spaseni. Naproti tomu, ať Zeman, Babiš či Lipovská udělají cokoliv, vždycky je to podle kalvinistů, včetně pravdoláskařů, zlo. Jsou dobří lidé a zlí lidé; mezi nimi je propast. Naproti tomu katholická nauka tvrdí, že dobro a zlo je v každém z nás a výsledkem individuálního zápasu je, jaké činy bude člověk dělat.
Následují dva anarchistické bludy, které by mohly konvenovat dnešním pirátům: President republiky není skutečný president republiky, pokud se nechová jako president republiky. V otázce víry neexistuje lidská autorita; církevní hierarchie je umělý konstrukt. Na třetím bludu je do značné míry postavena moderní společnost: O pravdě se nedá hlasovat, o pravdě nerozhoduje formální autorita.
A konečně závěrečný blud je ryze dualistický. Život je souboj personalisovaného Dobra a Zla, v dikci Iva A. Bendy to jsou vesmírní lidé × ještírci. To katholická nauka, jak je uvedeno výše, opět odmítá, nicméně dnešní aktivisté tomu věří, jak o tom svědčí deplatforming. Je to vysvětlení Kechlibarova problému digitálního molocha, konkrétně Twitteru, tedy že podstatou je víra v dualismus dobra a zla v podobě reálných entit. Dokud budou aktivisté dualističtí, lepší to nebude.
Svobodná kultura 