Svobodná kultura

Přirozenost, svoboda a tradice

Těžká újma v podmínkách zostřujícího se boje se zločiny z nenávisti

Vydírání je v § 175 NTZ kromě násilí definováno jako „pohrůžka jiné těžké újmy“. Co soustava státního zastupitelství a ústavní soud považují za těžkou újmu v podmínkách zostřujícího se boje se zločiny z nenávisti, nad tím zůstává rozum stát.

Oč jde? Jakýsi L. M. viděl v mateřské školce jako hračku pravděpodobně černošskou panenku, a proto ředitelce poslal anonym tohoto znění:

Dobrý den

Nedávno jsem byl ve školce a všiml jsem si že zde máte hrčku (miminko které nemá přirozenou středoevropskou barvu). Jsme v české republice a jsme bílý. Nehodlám tento nechutný způsob propagandy multi-kulti v žádném případě tolerovat!! A nebudu tolerovat vymývání mozků dětí už ve školce!! Jestli máte potřebu propagovat multi-kulti tak se můžete jet seberealizovat na západ, tam se na vás ty zločinci už těší!! Pokud tuto skutečnost neprodleně nenapravíte zveřejním fotky na sociální sítě a udělám vám velice nelichotivou reklamu. Berte to jako první a poslední přátelské upozornění. Situaci si osobně zkontroluji. Děti jsou moje největší bohatství a proto ho budu chránit za každou cenu.

S pozdravem

Rodič

Jenže není anonym jako anonym a podle IP adresy uvedené v hlavičce e-mailu policie pachatele vypátrala. Ten se za účasti svého advokáta přiznal. Pak si to rozmyslel a tvrdil, že odeslaný e-mail žádné vydírání není, protože chybí těžká újma. Tím je typicky udání trestného činu, kterého se vydíraný skutečně dopustil apod. Zde pachatel „vydíral“ takto: „zveřejním fotky na sociální sítě a udělám vám velice nelichotivou reklamu“. To v právním státě žádná těžká újma není.

Ne tak v podmínkách  zostřujícího se boje se zločiny z nenávisti. Komunista Jan Filip ve svém usnesení z 11. 12. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1097/18, v § 19 konstatoval:

V první řadě namítal, že jeho jednání nevykazuje všechny znaky trestného činu vydírání, jelikož poškozené nebylo vyhrožováno vznikem vážné reálné újmy. S touto námitkou se dostatečně vypořádalo krajské státní zastupitelství, když upozornilo na to, že e-mail byl poslán anonymně ředitelce mateřské školy, která zodpovídá nejen za bezpečnost dětí a zaměstnanců, ale i za hodnocení mateřské školky ze strany nadřízených orgánů a veřejnosti (stěžovatel jí hrozil „velmi nelichotivou reklamou“). Takovému hodnocení nemůže Ústavní soud nic vytknout, zvláště s přihlédnutím k celkovému rasově nenávistnému kontextu stěžovatelova jednání, kteréžto zásadně nepodléhá ústavní ochraně podle čl. 17 Listiny. Dle Ústavního soudu je zřejmé, že dle skutkových zjištění mohla poškozená nabýt důvodnou obavu z vážného ohrožení jejích práv. Že se tak dle její výpovědi nestalo, je z hlediska formální kvalifikace stěžovatelova jednání irelevantní.

Inu, když se kácí les, tak létají třísky. V podmínkách zostřujícího se boje se zločiny z nenávisti je trestné všechno. Tak pozor na to.

Soudci Filipovi jako uznání jeho úsilí uděluji cenu Jana Krýzla.

About Guy Peters

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Nejlepší texty za 2 dny

Nejvíce obtěžující okamžik mše: znamení pokoje
Výchova transdívek v Švédsku
Neviditelná míra
Landovi Árijci