Svobodná kultura

Realistické medium alternativní pravice

Posedlost systémovostí

O případu nebohé Miriam, bývalé prodavačky Kauflandu, jsme již psali. Nicméně se z toho stala megaudálost. Kryptokomunista Jan Palička ostouzí ty, kteří měli tu drzost a chudáka bývalé pokladní se zastali a neštítí se přitom psát právní nesmysly:

Bohužel se nedá nic dělat, a jestliže se někdo takto okatě dopouští v pracovní době propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka tak, jak tento trestný čin chápe §403 trestního zákoníku, zavdává to samo o sobě dostatečný důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru a nehraje příliš roli, jak dobře ona prodavačka plní svou práci a jestli se usmívá na zákazníky.

I Tomáš Pecina kritisuje dva druhy kritiků vyhazovu:

Nejdůležitější z nich je zřejmě to, že se zákazu diskriminace z důvodu politického přesvědčení dovolávají namnoze lidé, kteří doposud měli antidiskriminační zákon za levicový sprasek, který by měl – nejpozději poté, co vyhrají volby – z právního řádu zmizet. A také ti, kteří by klidně hlasovali pro plošný zákaz muslimských šátků a ve sporu ombudsmanky se zdravotní školou v Praze 10 ani na sekundu nezapochybovali, že škola byla v právu, jestliže nechtěla muslimské dívce povolit zahalování vlasů.

  1. libertariány, kteří obecně odmítají antidiskriminační regulaci, ale v tomto konkrétním případě požadují její výkon, a
  2. populisty, kteří chtějí zákaz islámských symbolů, ale neonacistických ne.

K první skupině nepatřím, jak o tom svědčí série mých článků. Nicméně se musím libertariánů zastat. Něco jiného je uvažovat de lege lata a něco jiného je uvažovat de lege ferenda. Ačkoliv si libertariáni přejí, aby bylo možné Miriam legálně vyhodit, vědí, že to dnes možné není a respektují to.

Co se týká druhé skupiny, její kritika je nepochopením rozdílu mezi veřejným a veřejnoprávním (nebo mezi soukromým a soukromoprávním). V diskusi je pěkně popsáno, jak konkrétně se projevuje, že bydlení je v USA považováno za veřejný statek. Je to díky tomu, že pronajímatelé jsou obří a nájemní smlouva je zhusta uzavírána prakticky anonymně, podobně jako je v ČR kupován lístek do kina. Ale v ČR většina pronajímatelů vlastní jeden či jen několik bytů. Bytová nájemní smlouva je čistě personální, už proto, že vynucení vyklizení je dosti problematické. Proto je v ČR bydlení čistě soukromý statek, kde je zákaz diskriminace zcela nepřípustný.

Naopak škola je veřejná, a proto je přípustné v ní zakázat jak diskriminaci, tak islámské symboly. A je přitom úplně jedno, že neonacismus by byl na veřejnosti povolen, zatímco islám zakázán. Podstatou omezení lidských práv, jímž zákaz islámu na veřejnosti bezpochyby je, že se jedná o aktuální nebezpečí. Jakmile muslimové v EU přestanou vraždit, pomine i důvod zákaz veřejných projevů islámu.

Reklamy

About Guy Peters

Information

This entry was posted on 30. 04. 2017 by in Komentáře and tagged , , , , , , , .
%d bloggers like this: