Novotomistický filosof Jiří Fuchs zveřejnil zajímavý rozhovor, s jehož první polovinou se dá souhlasit. V druhé polovině však nesmyslně napadá nominalismus, s čímž se souhlasit nedá:
Kdo se ale trochu vyzná ve filosofii, ví, že takový požadavek obvykle bývá pro dědice novověké pohříchu nominalistické filosofie nad jejich síly. Ti jsou totiž odsouzeni k pouhým empirickým, popisným definicím totality. Takové definice však nemohou postihnout, čím totalita reálně je; na vyjádření její identity nestačí. Neboť se ocitají v minovém poli falešných generalizací takových znaků, které jsou pro totalitu nenutné. Ano, soudruzi nominalisté, problém totality je problémem primárně neempirickým, metafyzickým.
Je to stejný blábol, jako jeho kritika evoluce. Oč jde?
Už od středověku filosofií otřásá zásadní spor o pojmy. Na jedné straně jsou nominalisté (dnes zvaní konstruktivisté, ale to se mi nelíbí, a proto zůstanu u nominalistů), kteří tvrdí, že pojmy jsou pouhé názvy. Na druhé straně jsou essencialisté (původně zvaní realisté), kteří tvrdí, že pojmy mají reálnou existenci, tedy že idea předchází přírodnině. Příklady:
Nominalisté tvrdí, že v realitě existuje jen Alík, Baron či Hafík; pojem pes byl uměle vytvořen na základě těchto a podobných entit. Před vyšlechtěním psa z vlka nejdříve před 135 000 lety pojem psa ani jeho reálné instance neexistovaly. Naproti tomu essencialisté tvrdí, že pojem psa u Boha existoval od počátku, již před stvořením světů, dávno před jeho reálným vyšlechtěním.
Podobný příklad je WWW. Nominalisté tvrdí, že před rokem 1990 neexistoval a že neexistoval ani jeho pojem, dokud na něj Tim Berners-Lee nepomyslel. Podle essencialistů existoval WWW u Boha od počátku věků a v roce 1990 jej Tim Berners-Lee jen realisoval.
A přicházíme k totalitě. S metavymezením lze souhlasit:
Totalita má tedy duální strukturu: ideologii jako program společensko-politického života a režim jako jeho mocenské uskutečňování.
Tohle je však nesmysl:
Určujícím principem totalitní ideologie je mesiánsky bombastický a také dostatečně zvrhlý Cíl. Nejde v něm o nic menšího než o stvoření nového Člověka a nové Morálky.
To platí pro každou ideologii, tedy například i pro křesťanství. Fuchs tedy klade rovnítko mezi totalitu a realisovanou ideologii. To je však k ničemu. Aby ten pojem byl užitečný, musí něco říkat a dostatečně odlišovat jedny entity od jiných.
Základem je, že totalita je zvrhlá ideologie. Pak ji musíme odlišit od prosté diktatury. Rozdíl spočívá v tom, že diktatura je politický régime, ale totalita je společenský régime. Zatímco diktatura nechává soukromý život na pokoji, totalita zasahuje i tam.
A co je zvrhlé? Pokud to budování nového člověka a nové morálky se uskutečňuje násilím nebo státním donucením. Persekuce jinak smýšlejících, jako je Martin Konvička, Adam B. Bartoš nebo Klára Samková, je důkazem toho, že solidární humanismus totalitou opravdu je.
Ještě je zajímavé vymezit despocii. To je nelegitimní diktatura. Tradiční pohled byl, že je to neprávoplatný, tedy usurpovaný, régime. Vhodnější pojetí ale je, že je to neospravedlněný régime, tj. bez většinové podpory, např. KLDR či ISIS.
Svobodná kultura 