Svobodná kultura

Realistické medium alternativní pravice

Růst populismu

Jestli je něco nepochybné, tak je to to, že starý pravo–levý konflikt zmizel či byl odsunut do pozadí a nahradil ho konflikt nový: elitáři v. plebejci. Ve světě ho lze datovat do 13. září 2008, kdy padla banka Lehman Brothers, a následně byla globální finanční krise řešena pomocí privatisace zisku a socialisace ztrát. V ČR manifestaci toho konfliktu můžeme datovat do 12. ledna 2013, I. kola presidentské volby, kde se ukázalo, že nový president republiky bude buď elitář (Karel Schwarzenberg), anebo populista (Miloš Zeman).

Populismus v nesmyslném pojetí českých novinářů znamená líbivá politika. To je však bezcenná nálepka. V tradičním západním pojetí je populismus kritika až odmítání elity. Populismus byl v dnešní době dlouho okrajový, ale fatální selhání elit jej učinilo populárním: nezvládnutí globální finanční krise a následné řecké, arabské jaro a ukrajinská krise. Nicméně to vše by neznamenalo nic nebýt migrační krise. Teprve ta ukázala, že elity nejen, že lidem nepomáhají, ale přímo jim škodí. Tento fenomén dostal název strategie Nahrazení (“a stealth invasion by an enemy, aided by the leadership of the invaded country, with massive infiltration at all levels of society, provoking violent conflict.”) a je otázkou do jaké míry je v jeho pozadí spiknutí na účelem výroby hnědého člověka. S nejvyšší pravděpodobností nikoliv, ale nelze přehlédnout affinitu elity k pestrosti.

Elitáři zatím mohou těžit z toho, že populisté nejsou organisačně moc schopní. Nicméně tím, jak strategie Nahrazení ohrožuje bytostné zájmy většiny obyvatel, populismus bude růst. Rakouské presidentské volby to ukázaly dost jasně a i výsledek referenda o Brexitu bude jen těsný.

Advertisements

About Guy Peters

Information

This entry was posted on 20. 06. 2016 by in Analysy and tagged .

Nejlepší texty za 2 dny

%d bloggers like this: