Svobodná kultura

Realistické medium alternativní pravice

Singapur a Slovensko

Zakladatel Singapuru Li Kuan Ju zemřel a o jeho úmrtí informovala i naše media. Co mě okamžitě zarazilo, byl způsob, jakým o Liovi bylo informováno – devótně a nekriticky, tzn. jinak, než by západní media informovala o jiném, běžném zakladateli totalitního státu.

Jenže se evidentně jedná o miláčka Západu, z důvodů, které mi nejsou známy. A přiznávám, že singapurské poměry detailně neznám. Vím jen, že je to země, kde se v podstatě nesmí vůbec nic, za vyplivnutí žvýkačky (či dokonce za pouhé žvýkání) drakonické tresty.

Zkrátka, západní media informovala o tomto politikovi diametrálně odlišně, než by informovala v obdobných případech.

Při čtení odkazovaných článků jsem si uvědomil, jak moc paralel mezi Liem a zakladatelem druhé Slovenské republiky Mečiarem existuje. Charismatický právník, který přinesl vlastnímu státu nezávislost a ekonomickou prosperitu. Dobrý řečník, sportovec, vzdělanec. Největší rozdíl je ovšem v tom, že Mečiar nikdy demokratické processy neomezoval – ba naopak, demokracii usilovně budoval.

Přesto je o těchto dvou mužích informováno zrcadlově obráceně. Demokratický premiér Mečiar je Hitler (jako každý odpůrce západních imperialistů), diktátor Li je u nás vzorem, otcem zakladatelem, budovatelem. Zatímco Mečiar podporoval vznik nezávislých medií, Li nad nimi držel přísnou kontrolu.

Kde by jinde vyšel článek plný slov jako totalitní régime, porušování lidských práv, kde by jinde nebyl dán prostor jediné relativisující větě, se zde dočteme, že vláda „otce zakladatele“ byla „převážně“ positivní ale že má „pochybný záznam politických a osobních svobod.“ Gaddáfi měl také „převážně“ positivní vliv na Libyi, bohužel jsme si to ale nemohli nikde v českých mediích přečíst. Což je právě ta propaganda. A spojení otec zakladatel si také rovnou vyhoďte z hlavy.

Tendečnost je evidentní i z Wikipedie, která je plná „bílých“ vět:

„The vulnerability of Singapore was deeply felt, with threats from multiple sources including the communists and Indonesia with its Confrontation stance.“

nebo

„Lee always placed great importance on developing the economy[…]“

Pro mě je Wikipedia dobrým indikátorem převažujícícho západního mediálního/establishmentového mínění.

Jako druhý jsem četl článek na Dronteho blogu. A stejná tendence. Author jindy kritisuje finlandisaci, nesvobodu, autokratickou vládu, ovšem u Singapuru nikoliv. A obhajuje medialní dvojí metr, který jsem v diskussi u něj na Facebooku nastolil. Konkrétně jsem použil příklad V. Mečiara.

Author blogu dvojí metr obhajoval, protože Mečiar není demokrat, ale Li sice není zas tak moc demokrat, ale protože dosáhl ekonomických úspěchů, můžeme mu to prominout, takže ani o té nedemokracii nebudeme psát odsuzovačně.

Jako zdroj Mečiarovy nedemokratičnosti uvedl značně humorný/pochybný „zdroj“, kde se citují pravdoláskařští extremisté Leško a Gál, a kde se mimojiné uvádí, „[d]alším charakteristickým prvkem se stala neochota premiéra Mečiara dělit se s kýmkoliv o výkonnou moc.“ V článku k singapuru uvedl, „Když roku 1957 hrozilo PAP, že se dostane pod vliv prokomunistických odborářů, tak singapurská samospráva zatkla čelní představitele levicového křídla a bylo po převratu.“

Dokonce předvedl zajímavou logiku, že Mečiar není vyslovený demokrat, a zas tak moc (za pět let vlády) nedosáhl, naproti tomu Li je diktátor, ale dosáhl (za 50 let) hodně, takže z toho jasně vychází, že o diktátorovi se může psát positivněji, než o standardním demokratickém premiérovi evropské země…

Myslím, že podstata západního demokratického zřízení je, že vláda nemůže dělat cokoliv, ať už by to bylo sebevíce ekonomicky či jinak výhodné. Z této logiky vyplývá, že pokud by se Mečiar nechoval demokraticky (jak se ve skutečnosti choval), což by mu umožnilo dosáhnout mnohem větších ekonomických úspěchů, pokud by zcela ovládl media, pokud by nastolil polo-totalitní régime bez žvýkaček, v západních mediích by o něm informovali lépe.

Takže asi tolik k informačním rozdílům v západních mediích.

Zvláštní, že u Putina je to zas úplně jinak: dosáhl skvělých úspěchů, stabilisoval a rozvinul zemi zničenou Jelcinovou korrupční kamarilou, ale jemu nějaká mírnost v hodnocení dopřána není.

Můžeme tedy učinit závěr, že se jedná o zcela klassickou západní propagandu, která se vyznačuje kritickému rozumu očividnými dvojími standardy. Jediné, co mě napadá, co by mohlo vysvětlit positivní tendenci západních medií k Singapuru, je, že jde o Utopii mezinárodních progressivistů – jinými slovy, že jde o régime, který již v Bruselu připravují. Zatím se zakazují žárovky a cigarety (kromě jiného), žvýkačky až zítra.

Advertisements

About Francis Bacon

Právník, odborník na pravdoláskařský extremism.

Information

This entry was posted on 17. 11. 2015 by in Analysy and tagged .

Nejlepší texty za 2 dny

%d bloggers like this: