Svobodná kultura

Realistické medium alternativní pravice

Nechceme být sluníčka

Marek Malina, převzato z ePortálu: Tzv. „sluníčka“ jsou terčem kritiky pro jejich postoje, které by se daly shrnout jako vyšší míra naivity v nápadech na lepší uspořádání společnosti.

Za sluníčka by se dali považovat i první, tj. utopičtí, komunisté. I oni „jen“ chtěli lepší společnost, prosazovali za právo na život a důstojné podmínky pro každého člena společnosti. Problém nastal v okamžiku, kdy začalo docházet na morální kompromisy. Pro dobro společnosti se „muselo“ odstranit pár nepohodlných elementů. Zároveň se skupina dostala ke zdrojům. Zdroje a moc se později staly hlavní motivací pro ochotu jisté autocenzury spojené s opakováním pár frází, které nakonec s teoretickým dobrem společnosti souvisely málo.

Vědomí, že jsme součástí lidské společnosti, snaha pomáhat je ohromně povzbuzující, dává nám možnost vnímat sami sebe jako lepší. U běžného člověka je toto, dalo by se říci „sluníčkové“ nastavení, součástí vývoje, kde se nalézá rovnováha mezi pudem sebezáchovy a lákavým přesahem do společnosti, navíc společnosti definované zatraceně zeširoka. Většina lidí si tuto rovnováhu mezi potřebou sebezáchovy své a definováním svého společenství ustanoví relativně dobře. Stačí jen spolupůsobení času přirozených podmínek pro rozvoj osobnosti.

Problém je, když se vývoj zastaví tím, že se určité chování začne vyplácet; je to tzv. „každý měsíc na účtě“. Pak se postupně objevují morální kompromisy, na které je příliš jednoduché si zvyknout. Kolik lidí v dnešních neziskovkách, je ochotno si ujasnit, jaký je původ jejich výplaty a co za to sami platí? Kolik lidí před pár desítkami let dobrovolně vyměnilo rudou knížku s bonusy výhod za nepohodlí života běžného člověka?

Jak se stane, že může být výnosné sledovat (z pohodlné židle) „míru nenávisti“? To je něco jako sexometr? Dočkáme se toho, že „módní policie“ dostane veřejné peníze a bude na sociálních sítích kontrolovat, jestli chodíme oblečeni podle trendů? Kdo podpoří grant na takovou hloupost? Jak je možné, že zaměstnanec neziskové organizace, která se chová, jakoby byla „největší a nejčtenější“, dokonce vyhrožuje kontrolou demokraticky zvoleným politikům? Jak je možné, že skvělí a nadšení lidé, kteří dosáhli na peníze z norských fondů, najednou shodně opakují „nevidím, neslyším, Norsko je nejvyspělejší země a kdo ji kritizuje, je nepřítel naší společnosti“?  A v případě problému, jako jsou čeští sourozenci odděleně zadržované v Norsku, jednotně skandují „vše je relativní, neviděl jsem spis, kdoví, jak to bylo“. Jak je možné, že díky norským fondům a jiným tokům peněz nám z našich fungujících institucí pomalu vzniká ministerstva kouzel a absurdit? Kolik peněz se značkou „pomoc migrantům“ proteklo a proměnilo se ve spokojenost zaměstnanců oddaných jistému názoru?

Tato příslušnost ke skupině s totožnými názory vůbec nesouvisí se „sluníčky“, ale jde o výhodné projevy korporátní identity. Věřme, že všechna sluníčka mají možná trochu odlišné názory, ale to je jejich věc. Toky peněz a moci, to už je něco jiného.

Reklamy

About Fas Ligand

Information

This entry was posted on 06. 11. 2015 by in Analysy, Píše se jinde and tagged .
%d bloggers like this: